Deník alchymisty 2023

Deník alchymisty 2024 ...

PF 2024

    1. 2023
      Amonka nám těsně před Štědrým dnem nadělila nádhernou kupu dárečků v podobě čtyř malých modrých mrňousků. Hrdým taťuldou modré bandičky je náš Džoník. Amonka zvládla svoji maminkovskou premiéru na výbornou a o mrňousky se stará s takovou láskou a péčí, že nás to pokaždé spolehlivě dojme.
    1. a 29. 10. 2023
      Worldshow Strasbourg 2023Největší kočičí výstavní akce letošního roku - Světová výstava koček se konala ve francouzském městě Štrasburk. Považovali jsme za naprosto samozřejmé, že na světovou výstavu, která se navíc konala v kolébce kartouzských koček prostě musíme jet. Na světovou výstavu jsme přihlásili Džoníka a také malou Deunku.
      Ubytování jsme nejdříve hledali přímo ve Štrasburku, ale malé pokoje v hotelech a vysokohorské přirážky za parkování apokalyptických vozidel a ubytování kočičích kámošů nás od tohoto záměru rychle odradily. Porozhlédli jsme se tedy kousek za hranicemi a našli perfektní hotel v malém německém městečku, v podstatě coby kamenem dohodil od Štrasburku. Cesta z hotelu k výstavní hale měla zabrat maximálně dvacet minut a z toho většinu času zabralo propletení se uličkami Štrasburku. Nebylo tedy co řešit a alchymistická výprava měla svůj jasný pevný ubytovací bod.
      Na cestu do Štrasburku jsme vyrazili ve čtvrtek dopoledne. Vždy je pro nás důležité, abychom si my a hlavně kočičáci po dlouhé cestě odpočinuli a měli čas na aklimatizaci v novém prostředí. Cesta probíhala bez zádrhelů a navzdory strašícím předpovědím jsme měli na cestu příjemné slunečně podzimní počasí. Hotel nás přivítal útulným prostředím a milým personálem. Odnesli jsme kočičáky, kočičí vybavení i naše věci na pokoj a rozhodli se trochu relaxovat. V devět hodin nastal čas na prověření našich reakcí. Spokojeně odpočívající na pokoji nás najednou probral požární alarm. V prvních chvílích nás napadlo, čím se mohl tak asi spustit a že se asi jedná o poruchu na zařízení, která se, co čert nechtěl, zrovna vyskytla v našem pokoji. Alarm byl velmi hlasitý a velmi neodbytný, takže naší hlavní starostí bylo, aby se nepolekali kočičáci. Když jsme vykoukli na chodbu, kde se mísil zvuk alarmu s hlášením v německém jazyce, uviděli jsme vzorné německé hosty hotelu, jak se spořádaně evakuují. V tu chvíli zněl úkol jasně - vzít kočky, něco na sebe a evakuovat se tedy stejně jako ostatní. Džon vypadal z otravného zvuku alarmu sice trochu rozmrzele, ale nenamítal nic proti tomu, když jsme ho umístili do přepravky. Deuška se schovala za závěsem, ale stejně jako Džoník neprotestovala a nechala se vzít do náruče a poté se přesunula i ona do své přepravky. Pak už následoval rychlý přesun po schodišti na parkoviště před hotelem. Venku se mezitím rozpršelo, takže jsme kočičáky dali do auta, aby byli v suchu, teple a nerušily je sirény a majáky přijíždějících hasičských a policejních vozů. Celá akce trvala asi půl hodiny, během které jsme stačili zjistit, že nemáme ponožky, ani nic teplého pod bundami a na rozdíl od některých hostů hotelu ani kufry či jiné vybavení. Měli jsme však doklady a mobilní telefony a hlavně, a to bylo ze všeho nejdůležitější, Džoníka s Deuškou. Druhý den jsme se dozvěděli, že i přes přísné zákazy a cedulky upozorňující na zákaz kouření, si jeden z hostů zjevně chtěl prohřát plíce cigaretovým kouřem přímo na pokoji a tato sranda (výjezd všech složek záchranného systému, evakuace hostů atd.) ho bude stát rovných 2000 EUR.
      V pátek jsem si našli také chvilku na procházku historickým centrem Štrasburku, které je velice krásné a je tam plno věcí k obdivování.
      Worldshow Strasbourg 2023Sobotní den začal rychlou snídaní, sbalením kočičáků a vydáním se směrem k výstavní hale ve Štrasburku. Celou cestu jsme jeli hezky svižně, až těsně před parkovacím domem, který sousedil přímo s výstavní halou a kam byli všichni vystavovatelé směrování, se utvořila malá kolona. Zaparkovali jsme v jednom z vyšších pater, vzali přepravky a pár věcí k tomu a mohli se zařadit do fronty na výtahy. Většina vystavovatelů s vozíčky s vybavením nebo s kočárky pro kočky se totiž jinak než výtahem dolů dostat nemohla. Po chvíli čekání jsme si proklestili cestu ke schodům a těch pár pater to vzali hezky po svých. Další fronta na nás čekala u přejímky, kde se předkládalo veterinární osvědčení o zdraví koček. Ale opět to nebyla žádná tragédie, až na pár předbíhačů, kteří na začátku fronty zjistili, že ano, toto je skutečně ta fronta, ve které mají stát, ale již je nenapadlo vrátit se zpátky na její konec a počkat stejně jako všichni ostatní. Místo toho asertivně předkládali potvrzení, aby mohli projít rovnou. Po absolvování vstupu a vyzvednutí si katalogu jsme našli místo v hale, které náleželo české výpravě. Uvítali jsme se s ostatními vystavovateli a začali připravovat ležení pro Deušku a Džoníka.
      V deset hodin byl zahájen úvodní ceremoniál a všichni nadšeně aplaudovali při představování počtu kočičáků, kteří dorazili z nejrůznějších koutů světa. Česká republika si se svým počtem 53 koček držela pozici mezi účastníky s velkým počtem přihlášených koček. Také program během zahájení byl velice povedený a nesl se v typicky francouzském duchu. Kartouzských kočičáků bylo v katalogu uvedeno 32.
      Čas před posouzením jsme strávili ve společnosti našich přátel z Itálie, Francie a Švýcarska. Jakmile začalo posuzování kartouzek, vytvořil se tradiční chumel a na lavičkách kolem posuzovatele to bzučelo jako v úlu. Pan posuzovatel postupně posuzoval všechny třídy od dospělých kočičáků, přes juniory až po malé prcky. Krásná byla přehlídka dospělých kluků. Kdyby chovatelé ze Švýcarska přivezli svého úžasného kocoura a dorazil i náš další oblíbenec z Itálie, byl by kartouzský klučičí dream team, který se na této světové výstavě sešel, naprosto kompletní. Naši přátelé z Itálie přivezli nádherného kocoura, který získal ocenění Best in Variety mezi dospělými kočičáky a nakonec také nominaci do Best in Show. Deuška měla mezi juniorkami ještě dvě holky a panu posuzovateli se moc líbila. Nakonec se rozhodoval mezi Deuškou a kočičkou z francouzské chovatelské stanice, která je opravdu moc hezká a se kterou už jsme se také na výstavách několikrát potkali. Nakonec jako první v pořadí zvolil právě kočičku z francouzské chovatelské stanice, protože byla již vyspělejší a Deuška možná i vlivem množství lidí kolem sebe a všudypřítomnému hluku byla nezvykle zaražená. Deunka tedy skončila jako druhá a jako třetí kočička z italské chovatelské stanice. Best in Variety koťat získal krásný kocourek francouzských chovatelů a zároveň i on si vybojoval postup do Best in Show. Zbytek sobotního dne jsme střídavě trávili povídáním si s přáteli z Čech i ze zahraničí. Na konci dne jsme ještě dostali důvěru a byl nám svěřen nominovaný kartouzský kočičák naší italské kamarádky, která musela v neděli ráno neodkladně odcestovat zpět do Itálie. Večerní odjezd z parkoviště se protáhl na skoro hodinu, protože výjezd se pod náporem odjíždějících vystavovatelů totálně ucpal.
      Worldshow Strasbourg 2023V neděli jsme dorazili do výstavní haly poměrně brzy, abychom dohlédli na našeho svěřence. Nedělní den se dělil mezi povídání, procházení stánků s kočičími potřebami a samozřejmě fandění českým želízkům v ohni. Dopoledne probíhala Best in Show pro kategorii 1 a 2 a také pro domácí kočičáky. Odpoledne měla na řadu přijít Best in Show pro kategorie 3 a 4. My jsme pro odpolední účast v Best in Show připravili nám svěřeného Igouše a měli jsme díky němu možnost osobně se podívat do zákulisí Best in Show na světové výstavě. Ačkoliv byly do Best in Show nominované hned tři kartouzské kočky, tak ani v jejich vlasti se nepodařilo to, o čem všichni účastníci z řad kartouzářů snili, aby některá z nich vyhrála.
      Velká radost však panovala v české výpravě, která získala světového vítěze mezi dospělými holkami v kategorii tři a to želvičkovou barmí holku. Další hurónské oslavné výkřiky se ozvaly v okamžiku, kdy byl za vítěze v kategorii čtyři vyhlášen dospělý habešský kluk.
      Jsme moc rádi, že jsme se mohli světové výstavy zúčastnit a opět vidět přehlídku krásných kartouzských koček z evropských chovatelských stanic. Výstava byla skvěle organizovaná a francouzští pořadatelé měli vše vychytané do nejmenších detailů. Strávili jsme pohodový víkend plný zábavy s přáteli a kamarády a moc jsme si vše užili.
    1. a 8. 10. 2023
      MVK Ostrava 2023Další zastávkou na naší časně podzimně výstavní výjezdové akci byla Ostrava. Volba hotelu byla po minulých skvělých zkušenostech naprosto jasná, leč otálení s rezervací nám udělalo pořádnou čáru přes rozpočet. V hotelu totiž od pátku do neděle nebyl ani jediný volný pokoj. Po váhaní jestli tedy vůbec jet a kde najít nějaké vhodné ubytování jsme podnikli akci Kulový blesk. Zjistili jsme totiž, že z pátku na sobotu v hotelu volné pokoje jsou téměř všechny a ze soboty na neděli je volný pouze jeden (bohužel zrovna tento jeden pokoj byl pro změnu obsazený z pátku na sobotu). Zarezervovali jsme si tedy na pobyt z pátku na sobotu pokoj Jaguar a ze soboty na neděli pokoj Pink Floyd s tím, že bude holt zavazadlová rozborka sborka a přesun na jiný pokoj v sobotu po skončení prvního výstavního dne. Jak již u nás bývá zvykem, vše se mění i za pochodu, takže když nám cestou zavolali z hotelu a nabídli, že můžeme mít jeden pokoj po oba dva dny, aniž by bylo nutné dělat zavazadlovo-balící harakiri, chňapli jsme po této možnosti i s kočičáky všemi deseti. Na hotelu proběhlo tradiční kontrolní kolečko a čistka tj. zkontrolování prostoru a identifikování možných kočičích zalejzaček plus schování předmětů, které by mohly býti kočičími zvědavými tlapkami poškozeny (i když jsou kočičáci slušně vychovaní přeci jenom zápal hry je zápal hry a je lepší schovat vše, co by mohlo poňoukat kočičí zvědavost a nápady). Vzhledem k brzké přejímce kočičáků na výstavu jsme sobotní snídani nestíhali, ale bezva personál hotelu nám připravil vydatné snídaňové balíčky.
      MVK Ostrava 2023Ráno jsme tedy pobalili kočičí trojku Amose, Džondyse a Nyušandu a namířili si to do výstavní haly. Přejímka proběhla v pořádku, místa pro dvě dvojklece jsme měli označená, takže zbývalo nanosit veškerou bagáž a ubytovat kočičáky. Toto je vždy, spolu se závěrečným balením se domů, nejhorší část, protože s sebou taháme plno krámů, kromě dvou skládacích židlí je tedy vše pro kočičáky a nanosit vše do haly je otázka několika koleček k autu a zpět i se dvěma páry rukou.
      Kromě naší trojky dorazily do Ostravy na výstavu ještě kartouzky ze dvou chovatelských stanic v Polsku. Sobotní posuzování probíhalo u české paní posuzovatelky. Amonka získala ocenění Best in Variety a vybojovala si také nominaci do Best in Show, Džoníno si také vybojoval účast v Best in Show. Deuška měla ve své třídě ještě kotěcí holčičku z Polska, došlo tedy nejdříve na určování pořadí. Deušku vybrala paní posuzovatelka jako první v pořadí a i Deuška si vybojovala nominaci do Best in Show. V Best in Show byla nejblíže vítězství Amonka, protože hlasy byly nerozhodně, určený pan posuzovatel zvolil jako vítězku nakonec bengálskou kočičandu.
      V neděli se kočičáci představili u pana posuzovatele z Holandska. Také v neděli si všichni naši kočičáci vybojovali účast v Best in Show. Vítězství si odnesly barmičky, seelkirkové a také burmilka.
      Obě výstavy konané v Ostravě se vyznačuji velkým prostorem se skvělým zázemím a velkým zájmem návštěvníků. Vše bylo výborně organizováno a rádi jsme si popovídali jak s návštěvníky, tak také s chovateli z Polska. Atmosféra byla tradičně pohodová a v přátelském duchu.
      Domů už jsme se opravdu těšili, přeci jenom jsme už byli také trochu ucabrtaní z tolika cest v krátkém čase. Kočičáci spokojeně chrupali a bylo jasné, že vědí, že máme namířeno domů, protože se probrali klasicky pět minut před dojezdem k domu a dožadovali se okamžitého výsadku.
    1. a 1. 10. 2023
      NM Györ 2023Během výstavy ve Viničném jsme začali přemýšlet, jestli nevyrazit na výstavu i do maďarského Györu. Ve stejném termínu jako Györ se konala také výstava v Praze, ale upřímně, po minulé zkušenosti se zázemím na této výstavě jsme se zařekli, že na stejné místo (pokud nebude zbytí) již nepáchneme. Györ jsme měli spíše v záloze, že ta možnost tady je, ale nejdříve jsme o něm příliš vážně neuvažovali. Bleskové rozhodnutí padlo, když nám z Maďarska dorazila zpráva, že se na výstavu chystají i maďarští chovatelé a především naše milá Susan.
      V pátek odpoledne jsme vyrazili opět stejným směrem jako pátek předtím, jen jsme si to z Bratislavy protáhli ještě malý kousek do Maďarska. Cesta probíhala klidně, ubytování v apartmánu asi patnáct minut od výstavní haly bylo bezvadné.
      NM Györ 2023V sobotu ráno jsme s kartouzskou trojkou ve složení Džoníno, Moníno a Deušíno vyrazili k výstavní hale. Parkoviště před halou poskytovalo plno místa, stejně jako prostorná hala. Všude kolem plno místa, stánků s potřebami pro kočičáky i občerstvením.
      Sobotní posouzení probíhalo u švýcarské paní posuzovatelky. Kromě nás v sobotu na výstavě byli ještě dva kastrovaní kartouzští kluci. Paní posuzovatelka měla u sebe žákyni, takže posouzení chvilku času zabralo. Nakonec udělila paní posuzovatelka Amonce ocenění Best in Variety. Tímto oceněním Amonka splnila podmínky pro udělení celoživotního titulu DVM (Distinguished Variety Merit neboli Zasloužilý vítěž variety), kdy kočička musí získat alespoň deset ocenění Best in Variety, ovšem mezi získáním prvního a posledního ocenění musí uplynout období dvou let a jednoho dne. Počet ocenění měla Amonka splněno již dříve (stejně jako John), ale podstatné je, aby ocenění nebyla získána rychle a díky časové lhůtě by měly být zaručeny kvality kočičáka i v průběhu doby.
      NM Györ 2023Do nominace do Best in Show se přes britskou konkurenci probojoval jak Džon, tak také Amonka a Deuška. V Best in Show dostal Džondys dva hlasy z pěti, zbytek mířil k barmákovi z Chorvatska. V ostatních kategoriích vyhrály další chorvatské barmy (které potkáváme v poslední době téměř pokaždé) a britky. Ovšem Best in Show kastrovaných kluků vyhrál krásný kartouzský klučina.
      NM Györ 2023V neděli jsme byli u pana posuzovatele z České republiky a na posouzení kategorie tři měl i on u sebe žákyni. Počet kartouzských kočičáků se v neděli významně rozrostl. Susan dorazila k dospělou kočičkou a druhá chovatelka se čtyřmi malými kotěcími prcky. Amonka byla vybrána jako nejlepší kartouzská holka a spolu s Džonem se pošpásovali o ocenění Best in Variety, které nakonec získala Amonka. Malých prcků bylo jako hub po dešti, takže nejdříve se muselo určit pořadí mezi třemi kartouzskými kotěcími holkami a naší Deuškou, protože všechny čtyři holky byly ve stejné třídě. Nakonec jako první v pořadí vybral pan posuzovatel naší Deunku. Tím to ovšem neskončilo, protože kotěcí kluk byl jeden a ten se ještě musel popasovat s Deuškou o nejlepší kartouzské kotě. Klučina byl moc hezký a moc se nám líbil. NM Györ 2023 Z modré kotěcí přetahovačky si ocenění Best in Variety odnesla naše Deu. Nominaci do Best in Show získal Džony.
      Nedělní Best in Show probíhala velice svižně, protože už se všichni těšili domů. Barmy vzaly vítězství útokem a z kartouzek si vítězství odnesl opět kastrovaný kočičí kluk a také vrh kartouzských holčičích mrňousů. Výstava byla úžasná, hlavně díky skvělé společnosti, ve které jsme byli. Moc jsme si ji užili a na setkání s našimi přáteli budeme ještě dlouho rádi vzpomínat.
    1. 2023
      Ani se nám nechce věřit, že jsou to již tři roky, co na svět vykoukli naši první modří mrňouskové. Anubisek, Anžulka, Adorka a Amonka dnes slaví své třetí narozeniny. Všichni jsou si hrozně podobní a i jejich chování je občas jako přes kopírák. Mají milující parťáky, kteří pro ně udělají první poslední a my jsme za to hrozně moc vděční a šťastní, protože právě tohle dává našemu snažení smysl.
      Chartreux Anubis celebration 3nd year Chartreux Angua celebration 3nd year Chartreux Adora Belle celebration 3nd year

      Chartreux Amonet celebration 3nd year
    1. a 24. 9. 2023
      MVM Viničné 2023Následující víkend po výstavě v Ústí nad Labem jsme se vypravili na Slovensko a kočičí výstavu konanou tradičně ve Viničném. Náš obvyklý hotel byl již zaplněn až po půdu, takže jsme sáhli po jiném ubytování a našli nám i kočičákům prostorný apartmán na okraji Bratislavy. Na výstavu to z něj trvalo asi dvacet minut, takže pro nás ještě ideální dojezdová vzdálenost.
      Místečka v hale jsme měli vedle našich kamarádů s kurilskými bobtaily a díky nim i dalším známým tvářím byla tato výstava příjemná a plná legrace. Tentokrát se k dvojce Móňa, Džondys přifařila ještě malá zvědavka Deuška.
      MVM Viničné 2023V sobotu u českého pana posuzovatele získal John ocenění Best in Variety a nominaci do Best in Show. Džondys zároveň sobotním posouzením získal poslední certifikát potřebný pro titul Supreme šampiona.
      V neděli jsme byli u pana posuzovatele z Polska a nominaci do Best in Show získala Amonka. Kočičí holky dostaly v Best in Show každá po jednom hlasu a došlo na výstavní losovačku, při které štěstíčko přálo britské kočičandě. Celé Best in Show v sobotu i v neděli vévodily především britky a barmy. MVM Viničné 2023Výjimkou bylo malé roztomilé kurilské koťátko a pak také kastrovaná kočička našich kamarádů, která vyhrála po oba dva dny. Z vítězství kočičky našich kamarádů jsme měli velikanánskou radost.
      Počasí bylo trochu jako na houpačce, ale výstava jako vždy perfektně připravená a bezvadná.
    1. 2023
      Na jednodenní dvoucertifikátovou výstavu koček konanou v Ústí nad Labem jsme vyrazili s dospěláckým duem Amonkou a Džonínem. V sobotu se na výstavě představili kočičáci z kategorií jedna a čtyři, v neděli z kategorií dvě a tři. Na výstavu dorazilo poměrně hojné zastoupení kartouzských koček a jenom ze Švýcarska dorazilo kočičáků rovnou šest, další dvě kartouzky pocházely z českých chovatelských stanic.
      Posuzování probíhalo ve velice svižném tempu. Nejdříve jsme byli u švýcarské paní posuzovatelky a odpoledne u paní posuzovatelky z USA, která Džoníka nominovala také do Best in Show. Obě Best in Show se konaly v těsném závěsu na konci celé výstavy. V první Best in Show vyhrál kocourek švýcarského vystavovatele a získal také ocenění Best of Best.
      Výstava byla pohodová a až na trochu napínavé ranní hledání cesty, kterou se na místo výstavy vlastně dostat, vše běželo jako na drátkách.
    1. 2023
      Dariusek s Deuškou mají dnes velké výročí, slaví stejně jako před časem Cimeříci, své první půlročtiny. Oba Dračounci jsou neskuteční mazlíčci a vrnilové, kteří milují všechny své parťáky a nezkazí žádnou srandu ani zábavu. Deuška dovádí se všemi členy své dvounohé i kočičí party a Dariusek si užívá mazlení se svými parťáky a také pořádného divočení, které každý malý kočičák potřebuje jako sůl. Jsme moc šťastní, že mrňousovité torpédo Dariusek dělá svým parťákům jen samou radost a všichni si společně užívají modrou pohodu.
      Dracarys - Darius Blue Alchemist Dracarys - Deianeira Blue Alchemist
    1. a 3. 9. 2023
      IK Wiener Neustadt 2023Začátek září byl ve znamení výstavy, která se konala v rakouském Wiener Neustadtu. Tato výstava má svá specifika, o kterých jsme již několikrát psali a my jsme na ni vyrazili v poměrně velké sestavě. Kromě Džonína, který poslední dobou cestoval nejvíc, jsme vzali ještě Amonku, Gogínku a malou Deunku. Kočičáci obsadili Sturdi klec na zadních sedadlech a ani objížďka kvůli dopravní nehodě u Mikulova je nerozhodila. Chrupčili spokojeně celou cestu. Ubytovali jsme se v hotelu, který máme již osvědčený a je jen kousek jízdy od arény, kde se kočičí výstava vždy koná.
      IK Wiener Neustadt 2023Ráno jsme se nasnídali, pobalili kočičí výbavu a kočičí osazenstvo, na několikrát vše odnosili do auta a vyrazili k hale. Veterinární přejímku jsme trochu zašpuntili, ale jinak vše proběhlo bez problémů.
      S radostí jsme následně zjistili, že máme klece hned u party našich známých s chlupatinkami a měli tak bezva společnost po oba dva dny výstavy. Protože jsme na této výstavě již několikrát byli, šok z některých věcí jsme si odbyli již dříve, takže jsme už jen kamarádům odsouhlasovali, že ano, je to tu normální, že je málo místo, že jsou v rohu haly husy a ve druhém lamy apod. A stejně jako když jsme zde byli na předchozích výstavách se našlo poměrně dost návštěvníků, kterým k pochopení toho, že mezi kočky opravdu nemají vodit psy nepomohl ani psaný text, ani názorný obrázek přeškrtnutého pejska. Mnozí z nich se velice divili a oponovali tím, že je jejich psí kamarád hodný a v náručí určitě nic neudělá. Členové výstavního výboru vše poctivě kontrolovali a neúnavně vysvětlovali a žádali návštěvníky, aby do prostor kočičí výstavy opravdu své psí miláčky nevodili. IK Wiener Neustadt 2023Na výstavu přijeli naši známí chovatelé kartouzek z Itálie a Švýcarska a počet kartouzských kočičáků účastnících se této výstavy se zastavil na čísle devět.
      Sobotní posouzení probíhalo u pana posuzovatele z Belgie, který měl u sebe ještě žákyni pro kategorii tři, což pochopitelně vždy posuzování trochu protáhne. V sobotu získala Deuška ocenění Best in Variety. V nominaci do Best in Show ve velké konkurenci skončila Amonka jako druhá a Deuška mezi šesti mrňaty ve třídě malých koťat také. Žákyně by poslala do Best in Show Deunku, pan posuzovatel nakonec poslal kotě Selkirk rexe. V Best in Show mezi juniory vyhrála kartouzská kočička italské chovatelky.
      IK Wiener Neustadt 2023V neděli posuzování pěkně frčelo a byla i chvíle na popovídání si o kartouzkách a jejich standardu, což jsme všichni velice ocenili. Pan posuzovatel nominoval do Best in Show kartouzského kocoura švýcarského chovatele. Džoníno opět doplatil na svou totální flegmoušovitost a bylo mu panem posuzovatelem i řečeno, že to je hlavní důvod, proč posílá do Best in Show druhého kocourka. Za dospělé kočičky nominoval pan posuzovatel naši Amonku. Za juniory dostala nominaci kočička italské chovatelky, která také získala Best in Variety. V malých koťatech si jako svou nominaci mezi pěti koťátky vybral pan posuzovatel naši Deušku.
      IK Wiener Neustadt 2023V Best in Show dostala Amonka jeden hlas, v juniorech vyhrála Best in Show kočička italské chovatelky a v malých koťatech všemi hlasy vyhrála Deuška.
      Tato rakouská výstava má skutečně svá jistá specifika, ale všichni z výstavního týmu byli bezvadní a snažili se, aby vše klapalo a všichni se cítili dobře. My jsme si výstavu opravdu užili, měli radost z kočičáků, zažili spoustu srandy s přáteli a známými z Čech i ze zahraničí a také jsme probrali plno nejrůznějších věcí a zajímavostí. Domů jsme se těšili všichni a kočičáci již spolehlivě chvilku před cílem naší cesty ví, že jsme doma a začnou se ozývat ze zadních sedadel. Jakmile vcházíme do domu, tak hlavně Amonka začne nedočkavě přešlapovat v přepravce. Naše modré cestovatele čekalo doma uvítaní od hlídačů rodinného krbu a všichni svorně na nás pak dohlíželi, když jsme vybalovali další a další kočičí cestovní nezbytnosti.
    1. 2023
      Chartreux Darius V pátek nastal čas, kdy rodný kočičí pelíšek opustil i malý modrý pošťucha Dariusek. Dariusek byl při cestě moc šikovný, zvědavě sledoval okolí, kterým s velkými hlavami projížděl a občas i něco okomentoval. Své budoucí parťáky dobře znal, protože je již několikrát viděl, když se na něj a ostatní členy naší kočičí partičky přišli podívat.
      V jeho novém domově na něj již všichni netrpělivě čekali a Dariusek se neohroženě vydal z přepravky na průzkum celého jeho nového království. Prošmejdil co mohl, pomohl své malé parťačce vyndat z tašek veškerou svou výbavičku, kterou si přivezl a potom už ukazoval jaký je to zvědavý mrňous a vrnící mazlíček.
      Dariusek má úžasnou rodinu a kámošku se kterou se oba předhánějí ve vymýšlení bláznovin a vzájemně se utahají tak, že potom Dariusek i jeho malá lidská kámoška spí jako dva dudci. Ovšem Dariusek je malý neúnavný nezbeda a když odpadne jeden parťák, musí ho hned nahradit další, protože Dariusek si umí říct o pozornost a pokud se zrovna nedovádí, tak alespoň své parťáky zalehne a spokojeně na nich přede.
    1. a 13. 8. 2023
      MVK Ostrava 2023 - John Lacay Bleu V druhé polovině prázdnin jsme s Džonínem vyrazili na výstavu do Ostravy. Peripetie s cestováním by již mohly vydat na vlastní knihu, takže ačkoliv jsme se těšili, že do Ostravy dorazíme určitě ještě za světla a v relativně slušném čase, nehoda na D1 a uvíznutí v koloně způsobily, že jsme za světla tedy rozhodně nedorazili. Po výborných zkušenostech z minula jsme zvolili stejný hotel a tentokrát jsme měli pokoj ve stylu Moto GP. Džoník obhlédl vybavení pokoje, zaparkoval na barelech od oleje a spokojeně relaxoval.
      V sobotu ráno jsme po snídani naložili Džondyse a zamířili směrem k výstavišti. Po veterinární přejímce jsme si našli v hale místo a rozložili Džoníkovi ležení. V sobotu byl John jedinou kartouzkou na výstavě, v neděli se k němu připojil ještě jeden kocourek působící v české chovatelské stanici. V sobotu se Džony v rozstřelu do Best in Show potkal s britskými kočičáky a při konečném rozhodování mezi Džoníkem a modrým briťákem poslala paní posuzovatelka do Best in Show modrého britského kocourka. V Best in Show poté mezi dospělými kocoury vyhrál barmák.
      MVK Ostrava 2023 - John Lacay Bleu V neděli bylo složení u posuzovatelů podobné a Džony se opět potkal na stole se svým soupeřem ze soboty. Tentokrát nominaci do Best in Show získal Džonín. Ve vlastní Best in Show dostal John jeden hlas, další dva hlasy putovaly k vítěznému barmákovi. Po oba dva dny katergorii tři válcovaly britky a především barmy, v neděli se do Best in Show jako osvěžení dostali navíc také Selkirk rexové.
      Výstava byla jako vždy pohodová, v horkém počasí byla klimatizovaná hala příjemným místem jak pro vystavovatele, tak také pro kočičáky.
    1. 2023
      Cimerští mrňousové oslavili své první malé barbarské jubileum - půlročtiny. Mrňousům se v jejich nových teritoriích skvěle daří a ani tam je neopustily jejich úžasné nápady, kdy od záblesku v mozkovně k realizaci prvotřídní kočičárny je vždy jen jeden tenký modrý kartouzský chloupek. Děkujeme jejich bezva parťákům za úžasné a láskyplné domovy pro malé modré alchymistické raubíře.

Cimmerians - Catana Blue Alchemist Cimmerians - Ciri Blue Alchemist

Cimmerians - Conan Blue Alchemist

    1. a 9. 7. 2023
      IK Gross Zimmern 2023 - John Lacay Bleu Na začátku července jsme vyrazili na poslední „předprázdninovou“ výstavu. Cílem naší cesty bylo městečko Groß-Zimmern nedaleko Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Celý den byl pořádný pařák, takže dokonce i flegmouš Džoník byl chvilku trochu otrávený, ale po malém osvěžení se natáhl a spal až do našeho cíle. Cesta se nám protáhla na našich v poslední době obvyklých šest hodin a to nám oproti zácpám v opačném směru relativně hezky ubíhala. Ubytování jsme měli v příjemném hotelu čtvrt hodiny vzdáleném od městečka Groß-Zimmern.
      V sobotu ráno jsme dorazili k výstavní hale a už samotné hledání parkovacího místa bylo poněkud dobrodružné. Nakonec jsme se chytli na překvapivě volném flíčku hned u haly. Vystáli jsme si frontového hadíka na veterinární přejímku a postoupili k administrativní části. Šrumec před námi nám naznačoval, že vše zjevně hladce nejde a mnozí vystavovatelé museli na místě doplácet chybějící poplatky, které vznikly při placení „startovného“. My jsme platili opravdu ve velkém předstihu a převodem, takže jsme žádnou zradu neočekávali. Vystřízlivění přišlo ve chvíli, kdy jsme přišli na řadu, nahlásili naše jména a z opačné strany stolu se ozvalo strohé oznámení, že žádná platba nedorazila a že si máme jít na stranu. Poodstoupili jsme k dalším šťastlivcům a pro jistotu si našli potvrzení o uskutečněném převodu od naší banky. Po asi deseti minutách, kdy se u registračního stolu řešily další a další problémy s platbami jsme se rozhodli zeptat, co tedy bude. Pokladnice německého spolku nám oznámila, že platbu nemá a že budeme muset zaplatit dvěstědeset eur znovu na místě. Protože výstava byla třícertifikátová a my pro Johna vzali na oba dva dny dvouklec, tak jsme v podstatě platili třikrát dvojnásobné klecné. Zaplatit znovu jsme rovnou odmítli a odchytli ředitelku výstavy, která se do rozruchu, který u registrace nastal vmísila. Po předložení potvrzení od banky oznámila pokladnici, že nás přijmout musí, že platba u nich bude, jen ji nenašli. Paní u registrace z nás zkusila dostat ještě deset euro navíc, které se platilo u platby v hotovosti na místě, což jsme nepochopili ani my, ani ředitelka výstavy, která jí patřičné podklady, doklady a katalog sebrala z ruky a dala je nám.
      IK Gross Zimmern 2023 - John Lacay BleuPo tomto vzrůšu jsme si našli naše těžce vydobyté místečko a připravili Džoníkovi ležení. V sobotu se konala dvě posouzení a kromě nás s Džonínem dorazilo na výstavu ještě šest kartouzských koček a to z Itálie a Švýcarska. Sobotní dopoledne, no spíše odpoledne jsme zahájili u holandského pana posuzovatele. Džony vyhrál ocenění Best in Variety a také nominaci do Best in Show. Best in Show byla pod taktovkou barem, egyptských mau a singapur.
      Protože se první sobotní posouzení včetně první Best in Show hodně protáhlo, druhé začalo až někdy okolo čtvrté hodiny odpoledne. Což také předznamenalo, že konec výstavy rozhodně nebude v avizovaných šest hodin. Na druhé posouzení jsme šli k italské paní posuzovatelce. Ta udělila Best in Variety kočičce z italské chovatelské stanice. Džony opět odešel s nominací do Best in Show. Složení vítězů ve vlastní Best in Show bylo jen s drobnou obměnou v podstatě stejné jako při té předchozí.
      Po osmé hodině večer byl první den výstavy ukončen. Všichni byli znavení extrémním horkem a také dlouhým a náročným výstavním dnem.
      Nedělní posuzování mělo začít brzy, kolem deváté hodiny. Při pohledu na nedělní ranní poloprázdnou halu bylo jasné, že podle harmonogramu se asi opět nepojede. Posuzovatelé již byli u svých stolů, ale pořadatelskému výboru chyběli stewardi. V tu chvíli jsme dostali důvěru hlavní stewardky a jeden z nás byl požádán, zda by mohl dělat stewarda u jednoho z posuzovatelů. Byla to velká premiéra, ale nakonec vše krásně fungovalo i díky skvělému panu posuzovateli a vystavovatelům, kteří byli naprosto vzorní a nikdo se nemusel dlouho shánět nebo nahánět bůhvíkde. Předvedení Džondyse u italského pana posuzovatele zůstalo tedy na bedrech nestewardujícího člena alchymistického komanda. Ocenění Best in Variety si v neděli odneslo kartouzské kotě. Džoník i v neděli obhájil nominaci do Best in Show. Best in Show ani v neděli nepřinesla žádnou změnu oproti sobotnímu vývoji a vítězství si mezi sebe rozdělili barmičky, mauky a singapury. Nedělní výstava byla ukončena někdy po čtvrté hodině odpoledne, což jsme všichni ocenili. Venkovní teploměry ukazovaly teplotu 40 stupňů, takže všichni vystavovatelé chladili svá auta než do nich spolu se svými kočičáky nastoupí. Domů už jsme se těšili všichni. Džoník si upravil ležení k obrazu svému a celou cestu jsme o něm nevěděli.
      IK Gross Zimmern 2023 - StewardsVýstavy jsme se rádi zúčastnili, až na malé masařky v organizaci při úvodní registraci, měla pěkné zázemí, pro vystavovatele bylo dostatečně místa, všichni z pořadatelské organizace se snažili a byli moc ochotní. Jen pár kroků od haly byla úžasná zmrzlinárna, takže i o osvěžující mlsání bylo postaráno. Potkali jsme zde v sobotu několik vystavovatelů z Čech a znovu se viděli a popovídali si s chovateli kartouzek z Itálie a ze Švýcarska.
    1. 2023
      Chartreux ConanVe středu se na svou objevitelskou výpravu vydal i Conan. Koniášek ve svém dobyvatelském korábu doputoval se svými dvěma kormidelníky v podobě velkých hlav až do působiště arduinské agentky Adorky Belle alias Fíďulky.
      Velké hlavy zodpovědně dumaly, který že to z prcků by se nejvíce hodil jako parťák k Fíďulce, aby si vše sedlo jak má k všestranné spokojenosti a celkové pohodě. Koniášek je kluk zvídavý a přitom citlivý, takže bulvy velkých hlav se zaměřily právě na tohoto modrého kuliferdu. Cestou sice Koniášek trošku povídal, ale vše zvládl statečně a to včetně prošmejdění výsostného území Fídy.
      Arduinská agentka i malý Cimeřan se za asistence svých parťáků pomalu a citlivě seznamují a my víme, že jsou v těch nejlepších rukách. Moc si vážíme toho, že nám parťáci Fídy věřili a výběr mrňavce, který by zapadl k nim do rodiny a byl ideálním parťákem Fíďulky nechali na nás. Věříme, že Fíďulka s Koniáškem budou skvělá alchymistická dvojka a přinesou svým parťákům radost a modrou pohodu.
    1. 2023
      Chartreux CiriV prvním červencovém týdnu se malí barbaříci vydali dobývat nová území a podmaňovat si původní obyvatele chýší a osad. V úterý na svou barbarskou výpravu vyrazila Cirda s Catankou. Měli jsme obrovitou radost, že obě kočičajzny budou bydlet spolu a jejich noví parťáci se již také těšili, že si užijí pořádné barbarské duo divočení. Cirda je přírodní energetický úkaz a živel a Catanka zase trochu mírní případné šoky z nukleární Cirdušky a v případě potřeby může pomáhat dvounohým parťákům v podávání mokrých hadrů na hlavu a sklenic vody s aspirinem.
      Cirda s Catankou se i s výbavou nalodily na svůj barbarský dobyvatelský koráb silnic a hodinovou cestu zvládly mávnutím levé zadní modré tlapky.
      Chartreux CatanaPři příchodu do nového působiště Cirda naprosto suverénně vylezla z přepravky a začala s inspekcí blízkého i přilehlého okolí. Catanka byla zprvu trošinku zaražená, ale když jí jedna z velkých hlav vzala do náruče a prošla s ní její nový domov rozkoukala se a za chvíli už obě kolčavy šmejdily po novém teritoriu a seznamovaly se s prostředím, okolím a výhledem. Než obě velké hlavy odešly a nechaly nové parťáky s malými modrými zvědavkami samotné, byly holky v novém prostředí už jako piraňky v amazonské vodě.
      Jsme strašně moc šťastní, že holky našly bezvadný společný domov a super parťáky, kteří jsou z nich nadšení a zásobují nás zprávami o tom, co holky vyvádějí, včetně obrazového pohyblivého i statického materiálu. Catanka s Cirdou se spolu krásně doplňují, blbnou a zkoumají, přitom však nezapomínají na své dvounohé kámoše a rozhodně je nezanedbávají ani nevynechávají ze svých barbarských her.
    1. 2023
      Chartreux Darius Dariusek s Deuškou vyrazili, jako již předtím dvakrát, do ordinace svého dvorního veterináře. Oba Dračouni berou cestování jako velkou zábavu, takže se na další výpravu skoro i těšili. Dariuskovi tedy to těšení trochu kazila absence pravidelného přísunu kotěcí stravy, protože jakékoliv zpoždění v pravidelném stravovacím režimu považuje za velkou křivdu a projevuje patřičnou nespokojenost. A v tomto případě nešlo o zpoždění, ale neodpustitelný výpadek v dodávkách.
      V ordinaci se oba jako vždy chovali naprosto ukázkově, Dariusek dostal pigáro a potom v klidu usínal v náruči jedné z velkých hlav. Po ukončení zákroku ještě v blahém nevědomí dostal i svůj privátní čip a potom už se pomalu začal probouzet. Deuška dostala čipoida hezky při vědomí, ale byla moc šikovná a ani nekňourla ani sebou při aplikaci nevrtěla. O chvíli později už se k ní v přepravce připojil i Dariusek a vydali se zase na cestu domů. Posádka vozu zdárně ignorovala žádosti o alobal, z čehož nám plyne poučení, nenechat ty malý experty koukat na sci-fi, ani na akční filmy či thrillery s konspiračními teoriemi.
      Po příchodu domů již na Dračouny čekala bandička Cimeříků, aby společně rozjeli některou ze svých dalších věhlasných akcí a v předhánění se v tom, kdo zase vymyslí větší ptákovinu.
    1. 2023
      Malí Cimeříci i Dračouni stále řádí jako modré tlapky. I když Cimeříkům už se čas pomalu krátí a zanedlouho jim budeme balit jejich výbavičky a ranečky. Protože jejich parťáci měli dlouhodobě zamluvené dovolené právě na dobu, kdy by se malá modrá horda mohla začít přesouvat do nových domovů, domluvili jsme se, že si prckové pobyt u nás trochu prodlouží. Přeci jenom nám ani parťákům nepřišlo nejlepší, aby se prckové přesunuli do nového prostředí a hned po pár dnech by na ně dohlížel zase někdo jiný. Jen ať si parťáci ještě chvíli pořádně oddáchnou a pak se na ně barbarská horda pěkně vrhne. No a my samozřejmě nebudeme zastírat, že jsme rádi, že malí barbarští prďolové tu s námi mohou být ještě o chvíli déle.
    1. a 18. 6. 2023
      MWKR Września 2023 - John Lacay BleuBěhem naší krátké jarní show tour jsme se v polovině června vydali s Džonínem do Polska. Cílem naší cesty bylo staré polské město Września. Navigace alibisticky avizovala cestu dlouhou pět a půl hodiny za klidného provozu a bez přestávek.
      V pátek jsme pobalili sebe i Džondyse, připravili kocouří ležení na zadních sedačkách a vyrazili směr Polsko. Cesta nám nakonec trvala echtovních šest hodin a ždibec. Nutno říci, že největší dopravní špunt nás potkal u Štěrbohol a potom při průjezdu Libercem. Potom jsme si již užívali krásné krajiny a překvapivě kvalitních polských silnic i svižného provozu. Do hotelu jsme dorazili pozdě večer a už jsme ani neměli chuť na nějakou větší menáž, takže jsme se spokojeně usalašili v pokoji a lízali si cestovní rány.
      Ráno po snídani jsme naložili nedočkavého Džoníka a vydali se směr konání výstavy. Zaparkovali kousek od sportovní haly a postupně dovnitř nanosili v první řadě samozřejmě Džonyho, jeho výbavu a potom i tu naši. Na výstavě jsme objevili ještě dva vystavovatele z Čech a bylo super, že jsme měli hned vedle velké ocicatí výpravy místo i pro naší klec, takže jsme oba dva dny strávili v hovoru se známými tvářemi. Polsko na výstavě hájila jedna kartouzská kočička, takže kartouzáci tam byli celkem dva. S polským chovatelem jsme si oba dva dny příjemně popovídali o chovu kartouzek, o specifikách některých linií a také o všemožných radostech i starostech.
      Na sobotní posouzení jsme byli přiděleni k německé paní posuzovatelce. Džony se jí moc líbil, mazlila se s ním a nakonec Džoníka poslala skrz konkurenci britských kocouřáků jako svou nominaci do Best in Show. Best in Show začala odpoledne, kdy už všichni padali vedrem, protože i přesto, že hala byla obrovská, tak hojná účast vystavovatelů i návštěvníků na čerstvosti a chladivosti vzduchu rozhodně nepřidala. Džony nastoupil v Best in Show proti dvěma urostlým kočičákům. Získal jeden hlas od pana posuzovatele, ale další dva hlasy putovaly k modrému briťákovi původem z Polska.
      MWKR Września 2023 - John Lacay Bleu V neděli trochu sprchlo, což pročistilo vzduch a v hale bylo výrazně lépe než v sobotu. Stejně toho měli všichni už docela dost a kočičáci polehávali ve svých klecích a snažili se dusno zaspat. Při posuzování jsme šli k holandské paní posuzovatelce, které se Džony také líbil a protože se Džony tváří, jak se tváří, říkala mu, že je to seriózní chlapec, který bere svou práci (předváděčku na výstavě) velice vážně. V rozestřelu Džoník porazil briťáckého i ocicatího kluka a odpoledne opět nastoupil do Best in Show. Vlastní Best in Show po oba dva dny zaplnili především zástupci britek, barem a burmil, kteří si také vítěžství odnesli. Výjimkou byla bengálská koťata, ocicatí holka a náš Džony. Nedělní Best in Show dopadla naprosto stejně jako v sobotu. Džony opět dostal hlas od pana posuzovatele, který ho ani jeden den neposuzoval, ale zjevně se mu náš modrouš moc líbil a zbylé hlasy putovaly ke stejnému modrému briťákovi jako v sobotu.
      Výstava skončila přibližně ve čtyři hodiny odpoledne, což byl skvělý čas i pro následný několikahodinový návrat zpět. Džony se těšil do přepravky a vypadalo to, že ví, že už se jede domů. Také celou cestu spal jako dudek.
      Výstava byla bezvadně organizovaná, což je u polských výstav téměř sázka na jistotu. Zázemí, vybavení, dostatek prostoru i množství zajímavých stánků s kočičími potřebami a krásné ceny pro vítěze jen doplňovaly skvělou organizaci pořadatelů. Výstava se nám moc líbila a setkání se známými tvářemi nás rovněž velice potěšilo.
    1. a 11. 6. 2023
      MVK Brno 2023 - John Lacay BleuTýden po Wolnzachu jsme se rozjeli na další výstavu, ale tentokrát v rámci České republiky a to do Brna. Původně jsme chtěli jet opět jen s Džoníkem, ale když pořadatelé oznámili, že nemají dost koček, tak jsme přibrali ještě Gogí, aby se také trochu vyvětrala. Nakonec výzvu pořadatelů vyslyšelo více chovatelů a výstava se tedy mohla konat.
      Vyrazili jsme v sobotu brzy ráno a do Brna dorazili v perfektním čase. Horší to bylo s parkováním a dopravou kočičáků i našeho vybavení na místo konání výstavy. Zvolili jsme sice doporučenou, zato horší a delší cestu, takže jsme měli ruce vytahané skoro až na zem. Druhý den už jsme si našli lepší místo pro upíchnutí našeho apokalyptického přibližovadla, takže jsme nechali své bicepsy trochu odpočinout.
      Prostory, kde se výstava konala byly velkoryse velké, pro vystavovatele tam bylo plno místa a také Sturdiny se na stoly pohodlně vešly a nebylo nutné nic vypodložit, přistrčit apod.
      V sobotu jsme šli na posouzení klasicky trochu po poledni a protože byl na výstavě ještě jeden kartouzský kočičák, tak se také udělovalo ocenění Best in Variety, které po oba dva dny získal John, stejně jako nominaci do Best in Show.
      V Best in Show zvítězil kurilský bobík naší kamarádky, z čehož jsme měli velkou radost a moc jsme kamarádce s bezocaskou vítězství přáli. Džony se celou dobu krásně prezentoval a to i v neděli, kdy se mu zády v Best in Show vztekal jeho konkurent Ocicat. Džonyho všichni chválili, že to dal s kamennou tváří, protože mít těsně za zády rozdivočeného kocoura vyžaduje velkou míru ovládání od kočičáka i jeho stewarda, kterého měl John po oba dva dny skvělého.
      Výstavu jsme si moc užili, potkali plno známých a přátel, které jsme již delší dobu neviděli. Atmosféra byla příjemná a celá výstava byla opravdu podařená.
    1. 2023
      Cirda s Caťulí a s nimi i oba Dračiniáni vyrazili na další návštěvu k panu doktorovi. Holky na vyndání stehů a Darius s Deuškou na své druhé imuno pigáro. Vše proběhlo na výbornou a bez jakýchkoliv zádrhelů. Malí Dračouni byli zvědaví jak malí šimpáni opičáci, neustále se rozhlíželi po okolním širém světě a nasávali nové zážitky. Doma si prcky přebraly obě kočičí mamuchy a prckové okamžitě navázali tam, kde skončili, to jest v pokračování kotěcího divočení.
      Chartreux Darius
    1. a 4. 6. 2023
      IK Wolnzach 2023 - John Lacay BleuNa začástku června jsme se vypravili kousek za naše západní hranice, do německého Wolnzachu. Dorazili jsme v pátek odpoledne a ubytovali se s Džonínem v hotelu, který byl asi patnáct minut od výstavní haly. Okoukli jsme pokoj, Džony se upíchl na velkou postel a my vyrazili na večeři do hotelové restaurace. Celý den bylo krásně slunečné počasí a my jsme vyhřátý den zakončili tím, že jsme v kolébce chmele ochutnali i nějaký ten místní lahodný mok.
      Ráno jsme vyrazili k výstavní hale. Parkoviště bylo hned před halou a bylo opravdu velké. Nenastal tedy žádný boj o parkovací místa a rozhodně ani nehrozila žádná dlouhá túra s kočičí bagáží. Veterinární prohlídkou jsme prošli poměrně rychle a našli si své místo v hale. Místa bylo všude dost a celá výstava se nesla ve velmi poklidném tempu. Na výstavu kromě nás dorazily ještě 3 kartouzské kočky z Itálie a Švýcarska.
      V sobotu jsme šli na posouzení po poledni a Džony získal jak ocenění Best in Variety, tak také nominaci do Best in Show. Odpoledne byli představováni všichni kočičáci, kteří získali ten den ocenění Best in Variety a losovali si s vystavených dárků svou výhru. Džoníno si na naše šťastné číslo vylosoval srandovního myšáka a nějakou tu mňamku. Do Best in Show nastoupil kromě Džonyho ještě kurilský bobtail naší kamarádky a Singapurák. Ačkoliv se naši kluci krásně prezentovali, vyhrál jednohlasně Singapurák.
      V neděli jsme se dostali na posuzování o něco dříve. Vzhledem k tomu, že nám na stole přistál sobotní vítěz Best in Show - Singapurák, nám bylo jasné, že v rozestřelu do Best in Show moc šancí mít nebudeme. Best in Variety v neděli vyhrála kočička z Itálie a nominaci do Best in Show získal singapurský kočičák, který poté opět vyhrál Best in show.
      Výstava byla skvěle organizovaná, včetně veškerého zázemí. Pořadatelé byli velice přátelští a velmi ochotní. Po delší době jsme se zase viděli s chovateli kartouzek ze zahraničí a popovídali si o tom, co je u koho nového.
    1. 2023
      Nadešel čas a všichni Cimeříci se vydali k panu doktorovi na operativní zákrok - kastraci. Barbaříci se ochotně naboardovali do přepravky a cestou jen zvědavě čmejřili po okolí. Pan doktor už prcky očekával a jako první šla na řadu Catanka. Vše proběhlo rychle a bez problémů a zatímco Catanka po probuzení odpočívala v přepravce, šla jako druhá na řadu Ciri. Conan dostal svou vlastní přepravku, aby holky měly po zákroku klid, i když překvapivě Conana jeho blbnutí v ordinaci relativně přešlo. Po Ciri přišel na řadu i Conan a opět vše proběhlo rychle, v klidu a bez komplikací. Prckové usínali před zákrokem v našem náručí a v naší přítomnosti se zase budili a byli s námi po celou dobu, kterou jsme v ordinaci pana doktora strávili.
      Doma bylo nejtěžším úkolem vysvětlit mrňousům, že si mají naordinovat trochu klidnější režim, protože ani operativní zákrok jim nic neubral na jejich rychlosti a to jak pohybové, tak rovněž té, se kterou vymýšlejí všechny své kotěcí barbaroviny.
    1. 2023
      MVK Chrudim 2023 - John Lacay BleuPo téměř půlroční pauze, kterou jsme si naordinovali s ohledem na naše malé prcky, které máme doma a protože jsme nechtěli pokoušet štěstí, abychom si nedejbože nepřitáhli něco „pěkného“ z výstavy, jsme v sobotu vyrazili na naši první letošní výstavu a to do Chrudimi. Jeli jsme pouze s Džonínem a pouze na sobotu. Džoníno je kus kočičáka, takže ačkoliv by to asi v polovině Sturdiny zvládl, měl pro sebe celou Sturdi dvojklec (tradiční výstavní označení je dvojklec pro jednu kočku) a Džoník nám také celý den dokazoval, jak dobře jsme udělali. Jeho pozice ala střelený zajíc přitahovaly pozornost návštěvníků a Džondys neváhal provádět i jemné korekce těchto vychytaných poloh, takže jsme se bavili nejenom my, ale i kolemjdoucí.
      Na řadu jsme se dostali po dlouhém čekání někdy kolem druhé hodiny odpolední. Džony se polské paní posuzovatelce moc líbil, i když bylo posuzování vzhledem k pokročilé odpolední hodině poněkud uchvátané. V rozstřelu do nominace do BIS nastoupil nakonec proti Džoníkovi prostorově výrazný červený briťák z Polska a paní posuzovatelka do Best in Show poslala právě tohoto červeného macka s odůvodněním, že je starší a již hotový.
      Džony byl rád, že se může zase spokojeně natáhnout ve svém vigvamu, když si předtím pohrál s několika novými mávátky, které se mu tedy líbily asi prvních pět minut a pak už to byla poněkud okoukaná a ohraná zábava.
      Výstavní den byl krásně slunečný, měli jsme skvělou společnost, která za námi na chrudimský zimní stadion dorazila a také jsme si popovídali o kartouzských kočkách s několika milovníky těchto modrých kožichů.
    1. 2023
      Chartreux DariusOčividně si budeme muset dávat se jmény kotěcích edicí a vlastními jmény pro kočičáky většího majzla. Cimeřani dělají svému jménu takovou čest, že nás to někdy až téměř děsí. Všemu dominuje Cirďule, která po tatínkovi zřejmě podědila nukleární pohon a zatímco Conan s Catankou klimbají, Cirda mezitím stihne dvakrát spát a třikrát lítat jako malý pošuk. Však její kousky (a nejenom její) pravidelně plní naše telefony fotografickým materiálem a krátkými videošoky (ne, není to překlep), kterými bavíme naše přátele a budoucí parťáky těchto malých piraňulí. Na druhou stranu nám přijde, že každá návštěva je z Cirdy úplně hin, protože je to prostě boží prcek a její nápady a akce nevyloudí na tváři úsměv, ale vyvolají přímo hurónský smích.
      Dračouni by sice mohli být podle jména také pěkná modrá bandička, zanechávající za sebou jen spálenou zem, ale zjevně se rozjíždějí v čupr nápadech poněkud pomaleji než Cimeříci, u kterých to bylo doslova z nuly na sto mrknutím oka. Dračouni jsou zatím spíše takoví roztomilí bahenní dráčci, kteří občas vypustí páru a malý plamínek, kterým jen tak něco lehce přižahnou. Pořád to jsou modré kuličky, které na všechny dvounožce působí trochu jako kocour v botách z filmového Shreka.
    1. 2023
      Darius s Deuškou vyrazili v doprovodu Gogínky na svou první cestu do velkého světa, aby si nechali také prošpikovat své modré chundelaté kožíšky a dostali první várku svého ochranného boosteru. Dračounci zvědavě čmejřili na okolní svět, takže z přítmí přepravkového doupětě zářily tři páry kartouzských kukadel. Celou cestu byli prckové vzorní a jako pěna. U pana doktora dostali pochvalu, jací to jsou pěkní obříci, při pigáru ani nepípli, Darius prošel ošmatávací kulko kontrolou a všichni jsme spokojeně vyrazili zase domů.
    1. 2023
      Cimeříci vyrazili k panu doktorovi pro další nášup ochranného lektvaru. Všichni tři válečníci byli jako praví drsní barbaroušové a cesta, kontrola před pigárem ani vlastní pigáro jim rozhodně nerozhodilo kartouzský sandál. Doma již tradičně dali krátkou dřímopauzu na vstřebání zážitků a pak se plni svého typického elánu pustili do víru her a blbnutí.
    1. 2023
      Sweet chartreux in bowlDrsní Cimeříci a načechraní Dračouni jsou dvě malé čety, které se na nás průběžně střídají a trénují naši obezřetnost, pozornost a silnošpagátovitost naší nervové soustavy. Jakmile začnou sluneční paprsky pronikat přes veškeré bariéry, které jsme jim ve snaze o náš ničím nerušený spánek postavili do cesty, nastoupí na nás modré komando a nějakému dochrupnutí před zazvoněním budíku je konec. Kdyby se naše ráno pokusil někdo překreslit do podoby komiksu objevovaly by se na černém podkladu obrázku bubliny s nápisy SVOOSH! a VZOOM! reprezentující pohyb malých trysko modrých démonků přes naše postele a to v nekonečném opakování. V odpověď na tyto kotěcí ranní hrátky by naše bubliny naplnilo výmluvné ARRGH!, UGHHH! nebo YÍÍÍEEEK!
      Cimeříci střídavě zabírají velké mísy a vegetí v nich naprosto stejně jako to dělávali malí Arduini. Zřejmě to bude něco genetického, co mají malí následovníci Bandiťáka a Pirči rovnou zabudováno do své kočičácké DNA. Sweet chartreux in bowlCimeříci jsou banda, která se ničeho nebojí a největším ranařem z nich je bezesporu Cirda. Conan je klučina rozvážný a pokud se mu něco nezdá, tak se pro jistotu naježí, takže dostal přezdívku řasokoule s anténkou. Caťula je velkou milovnicí již zmiňovaných misek a je schopná v nich prochrupčit valnou většinu dne. Když jí mrňata přepustí své vyhřáté misky, zavzpomíná si na svá kotěcí léta také Amonka. Do misek se sice stále vejde, ale oproti prckům z nich již trochu přetéká.
      Dračouni jsou stále roztomilé nadýchané kuličky s nevinným kukučem, takže oproti kobylkové bouři Cimeříků působí jako balzám na duši. Když ovšem mají svůj den, umí i ti modří tučňáci pořádně ukázat pizizuby. Prťata začínají podnikat dobrodružné výpravy a milují nejrůznější schovávačky a tajná místa, kde se zkouší zašít. Zřejmě se oproti Cimeříkům vydají cestou povznášející ducha, neboť je pravidelně vytahujeme z knihoven a rovněž často leží naložení v odborných časopisech.
  1. 4 . 2023
    Malá barbarská horda podnikla nájezd do osady, kde se nachází šamanská chýše kočičího léčitele. Byla to první akce malých Cimeříků mimo jim známé teritorium a nutno říci, že se s tím poprali zcela ve svém duchu. V ordinaci se jako velká voda vyvalila okamžitě ven všetečka Cirda s odhodláním, že musí všechno vidět jako první a být všude jako první. Dalo docela slušnou fušku udržet ji na stole a doručit pigáro na to správné místo v tom neustále se zmítajícím modrém klubku, které mermomocí chtělo vyrazit na dobrodružný průzkum. Conan byl rád, že jím zvolený předvoj (Cirda) připravil vhodnou atmosféru na jeho velkolepé ántré a v duchu gladiátora očekávajícího ovace nadšeného publika nakonec opustil přítmí přepravky. Conan projevil rozvahu a klid mocného bojovníka ovšem jen do chvíle, než se pozornost té velké hlavy, kterou do té doby ještě neviděl, soustředila na kontrolu jeho citlivých kocouřích partií. Tady skončila veškerá sranda a Conan projevil velkou, ale opravdu velkou nespokojenost s takovýmto přístupem. Výsledkem bylo, že nespokojeně zamručel, čímž považoval svůj postoj k tomuto počínání za naprosto jasně vyjádřený. Catana svým příchodem do ordinace považovala akci „výlet za hranice všedních dnů“ za ukončenou a neviděla jediný důvod, proč by vůbec měla pohodlí přepravky opustit. Nakonec každý z nájezdníků úspěšně obdržel do kožichu svůj ochranný lektvar a celá horda se vydala na cestu domů. Doma si prckové chvilku dáchli a po krátkém osvěžujícím spánku opět pokračovali ve svém barbarském dovádění.
    A zatímco malí benjamínkové v tento den dostali své první včelky do kožichu naše burmilí béžovka Elinka oslavila krásné třinácté narozeniny.

Ally - 13th birthday

    1. 2023
      Cimeříci jsou nefalšovaná barbarská horda. Nejvíce připomínají vlnu tsunami, která se žene vždy určitým směrem a po ní zůstává měsíční krajina. Pravidelně jsou barbarouni sundaváni ze skříní pokrytých textilní tapetou, vytahováni z poliček a vše musí být uzavíráno bleskovou rychlostí, jinak hrozí, že se tam narve modrý váleček nebo některá z jeho částí. No a protože barbaříci nejsou žádná ořezávátka, tak si našli skvělou zábavu jak použít velké kočičí záchůdky. Hlavním vchodem chodí jen srabáci, takže mrňousové se po hladkých bocích drápou nahoru, případně si lehce povyskočí, aby se dostali na horní desku a poté horním vstupem/výstupem hodí malého paragána do steliva. A to samé samozřejmě, když se chystají po dobře vykonané akci, prostor opustit. Někdy vezmou za vděk i hlavním vchodem, ale to jen v případě, že kolem běží některý ze sourozenců a je potřeba ho co nejdříve dohnat a skolit. Jinak to jsou malé mazlivé kuličky, které mají naprosto neodolatelný nevinný kukuč.
      Dračouni jsou momentálně ve fázi maximální roztomilosti a na velké hlavy koukají téměř s posvátnou důvěrou. Pod dohledem starostlivé Gogí pořádají krátké i delší výpravy a objevují různá zákoutí obývacího pokoje. Každá z kočičích mamin má jiný přístup k výchově prcků a také používá trochu jiné hlasové projevy.
      Brusidlo zkoušel nabídnout své ochutnávačské služby i Goče. Když ale zjistil, že to s menáží pro prcky ve formě došťuchovací stravy není ještě tak horké, rozhodl se počkat na vhodnější okamžik s tím, že jeho čas teprve přijde. Ovšem jaké dostane od Pirči reference, to je zatím ve hvězdách.
    1. 2023
      Zdá se, že alchymistická nejvyšší rada má tento rok poněkud napilno. Vzhledem k vývoji situace bylo nutné svolat další mimořádné zasedání alchymistického vedení, sehnat všechny usnášeníschopné členy a odhlasovat krycí název březnových mrňousat a jejich tajných volacích znaků. Kotěcí modrá dvojka obdržela krycí název Dracarys a malí modrušáci nesou jména Darius a Deianeira.
    1. 2023
      Cimeříci sice už dostali své odčervovací lektvary, ale stejně s nimi šijou všichni, když už ne červouni, tak čerti. Je to nájezdnická malá banda, která lítá s mrukotem po celém bytě rychlostí světla a přes vztyčené ocásky zřejmě vysílají do vesmíru nějaké tajné signály, kterými volají svou domovskou barbarskou planetu. Velkou kamarádkou s nimi je Amonka, která se pasovala do role chůvičky a pracuje oddaně pouze za stravu, kterou se v nestřeženém okamžiku snaží odklonit malým piraňkám z talířků. Brusíkovi angažmá jako záložní chůva u Pirči bohužel nevyšlo, tak se rozhodl nabídnout své služby jako ochutnávač kotěcích pokrmů. Zřejmě mu zatím nikdo nevysvětlil, že výraz ochutnávač pochází od slova ochutnat a rozhodně to neznamená, že se může mrňouskům vše rovnou z fleku vyžrat. Sice se to Budka snaží uhrát na to, jak velkou oběť podstupuje a dělá si ze žaludku mrzáka, ale stejně mu to už nikdo nevěří a pokud v sobě rychle neobjeví pořádnou pracovní morálku, tak bude z tohoto postu šupitopresto sesazen a to bez nároku na jakékoliv odstupné.
    1. 2023
      I letos jsme absolvovali a úspěšně zakončili kurz Campus Felinarium, tentokrát s označením Ursa Major.
      Kurz byl zaměřen na historii genetiky koček, několik částí bylo věnovaných genetice zbarvení koček, genetickým onemocněním a populační genetice včetně zajímavých informací o inbreedingu. Součástí kurzu byla cvičení zaměřená jak na teoretické, tak také praktické využití získaných znalostí (včetně toho, jak si tak trochu doma na koleni z průkazu původu vypočítat míru inbreedingu).
      Kurz byl pro nás velkým přínosem a jsme rádi, že ačkoliv možná všechny informace plně nevyužijeme (speciálně ty, týkající se barev, kreseb a všech jejich libůstek), tak o nich máme hlubší povědomí a už pro nás nejsou jen vzdálenými pojmy. Pořadatelům kurzu patří velký dík za perfektní přípravu kurzu a jeho profesionální úroveň.
    1. 2023
      Mrňousci už pozorují okolní svět a cvrkot svýma obrovskýma očkama. Gogí projevila nespokojenost se svým privátním hangárem a vypadalo to, že se s mrňousky raději usalaší na dekách rozložených před ním. Poté co prckové začali zdolávat štuclíkové ochranné valy, které jim velké hlavy přihrály do cesty, tak byla opět na scénu uvedena ohrádka (na kterou se rozdivočení Cimeříci zvysoka vybodli) a byla nabídnuta Gogí jako náhrada za pelíškový hangár. Ohrádka se Gočulíkovi naštěstí zalíbila a s prcky tam již spokojeně bivakuje.
    1. 2023
      Dnes se Gočinka stala poprvé kočičí maminou. Narodily se jí dvě modré žížalíny, které jsou stále při chuti. Gogí zpočátku vypadala, že by dala přednost Pirunčiným chlupatým modrým válečkům. Když ale zjistila, že začínají být barbarsky odbojní a ty malé uvřískané žížalky jsou celkem bezmocné proti její mateřské péči, ujala se, se vší ctí, role vzorné kočičí maminy a o prďouse pečuje s maximální něžností a péčí.
    1. 2023
      Sweet chartreux - CimmerianJakmile modří mrňousové jednou okusili svobodu ještě pár dní používali svou útulnou základnu k nočnímu odpočinku. Po pár dnech však do ní už ani nepáchli a spali spokojeně v pelíšcích a na polštářcích, které mají rozložené kolem ní. V jednu chvíli velké hlavy napadlo oprášit pro malé barbaroše velkou ohrádku, ale prckové v ní projevovali takovou míru nespokojenosti, že po pár hodinách putovala opět do svého obalu a již opět spokojeně odpočívá zavřená ve skříni. Stejně tak byly poslány velké hlavy k šípku s malým kotěcím záchůdkem, protože mrňousům neposkytoval tolik zábavy jako ten dospělácký, ve kterém se skvěle blbne a samozřejmě se tam již nějaký ten čas zanechávají výsledky kotěcí odpadní produkce.
      Želví dásničky už před časem vystřídaly malé tesáčky, které se mrňousům vyklubaly takřka závratnou rychlostí a které jim svítí v tlamičkách při pokusech ožužlat cokoliv, co se ocitne v jejich dosahu. Mrňousové už také obsadili jejich nejvyšší výškový bod v podobě kotěcího škrabadla a rozdělili si střídání stráží na jeho vrcholu.
      Pirča na malé Cimeříky stále bedlivě dohlíží, většinou z nějakého vyvýšeného místa a uděluje krátké povely a napomenutí, na která ta malá banda neuvěřitelně sehraně reaguje. Je úžasné sledovat jaký mají prckové k velké náčelnici přirozený respekt a ona jim přitom s láskou vymezuje patřičné mantinely. Na druhou stranu jim ovšem dává přesně takovou míru svobody, aby se mohli sami bezpečně rozvíjet. Pirča je v této oblasti zřejmý přirozený vůdce s darem shůry.
    1. 2023
      Malí Cimeříci již pobíhají po svém pelíškovém teritoriu rychlostí střízlivějícícho starého mořského vlka. Zdálo se nám, že Pirča zahájila akci otevírání tajemné komnaty poněkud záhy, protože malé prcky motivovala k překonání zábrany hned, jak začali nabírat jistější krok. Jakmile byla zábrana odstraněna, Pirča samou spokojeností jen zářila, že prckové již mohou zvolna vycházet i mimo svůj útulný pelíškový hangár. Teď je pro změnu motivuje k tomu, aby šli objevovat kotěcí hřiště nebo malé škrabadlo. Ovšem pokud některý z malých modrásků neuposlechne na první dobrou, tak je mu rychle vysvětleno, že i malí barbaři musí poslouchat svojí velkou mámu a šupejdí se zpátky do pelíšku na barbarskou valnou hromadu. Pirča je v komunikaci s prcky nepřekonatelná a je obdivuhodné, jak jí stačí tiché zamručení a malá banda divočáků se uklidní jako mávnutím kouzelného proutku. Mrňousové již také začínají s překonáváním překážek v podobě lidských obřích tlap a zdoláváním výšlapů na kotěcí Mt. Everest, kdy se snaží vydrápošit se na nohy velkých hlav sedících před jejich barbarskou chýší. Zbytek času, který netráví hodokvasem a následným tvrdým spánkem trénují kotěcí wrestling a kotěcí útočnou přesilovku dva na jednoho.
    1. 2023
      Nejvyšší vedení alchymistické modré buňky dnes přijalo návrhy společenstva modré tlapky a po přednesení návrhů a rozpravě se přešlo k vlastnímu hlasování. Jednomyslně bylo odhlasováno a schváleno pojmenování únorového modřinkového kmene pod krycím názvem Cimeřané.
      Statečnými bojovnicemi modřinkového kmene jsou holčičky Ciri a Catana, velkým bojovníkem nemůže být nikdo jiný než nejznámější Cimeřan ... Conan.
    1. 2023
      Všichni tři pidi modráskové již koukají na svět modrýma očkama. Rozkoukávání šlo postupně u všech najednou, takže těžko říci, jestli má v tomto některé z mrňat malé švidrací prvenství. Pirunka je s mrňousky téměř neustále, ale přeci jenom se občas musí jít podívat mezi zbytek gangu, aby oprášila sociální kontakty a všem oznámila, že za nějaký čas se mohou těšit na malý modrý kartouzský útočný oddíl.

Chartreux Cimmerians - Catana

    1. 2023
      Prckové si dávají pravidelně do modrých sosáčků a to do takové míry, že dvojnásobek porodní váhy překonali ještě před dosažením jednoho týdne věku. Jsou to modré chundelaté kuličky, které si umí najít ten správný flíček u mamčina mléčného baru a za nic na světě neopustit výhodnou pozici dokud nejsou nacucaní až k prasknutí.
    1. 2023
      Dnes se naší Pirunce narodily tři modré kartouzské žížalky. I přes zastírací akce malých mrňat se alchymistická rada shodla na tom, že jsou to dvě modřinkové holčičky a jeden modráskový klučina. Porodní váhy mrňousků byly 86 gramů, 107 gramů a 130 gramů. Třetího prcka jsme vážili pro jistotu několikrát, abychom vyloučili vadnou kalibraci váhy a také jsme ho prošacovali, jestli někde v kožíšku neschovává nějaké malé závažíčko.
      Pirunka se o prcky úžasně stará, neustále je jim nablízku a s velkou hrdostí nám je předvádí.

Cimmerians 1 day old

    1. 2023
      Už je to rok, co na svět vykoukl největší kliďas a hypnotizér Johnny. Džoník je kus pořádného kocoura s velkým (a lékařsky proklepnutým) srdcem, který miluje své lidské parťáky a dává jim to najevo hlasitým předením. Je to mazel, který by na sobě nechal snad i dříví štípat, i když jeho velikost a šelmí pohled budí mnohdy téměř respekt. Jsme moc rádi, že se modrý mrňous, který už rozhodně žádným mrňousem není, stal členem naší kočičácké bandy.

John Lacay Bleu 1 year old

    1. 2023
      Johnny se rozhodl, že v pátek třináctého trochu podráždí štěstíčko a nechá si u pana veterináře proklepnout mocný kočičí srdeční svalík. Džoníno zachoval během celého vyšetření klidnou a chladnou mozkovnu, nevrtěl se, nepíďalkoval, nenadával - no prostě se choval jako typický Džoníno. Pan doktor mu překontroloval srdeční pumpičku, vytiskl obrázky, sepsal zprávu a Džoník dostal oficiální štempl, že je HCM prostý neboli HCM negativní.

Deník alchymisty 2022 ...